Domeček z Karet

Je konec roku a tím i čas bilancovat a sentimentálně blábolit. Tak pojďme na to.
Když jsem Domeček z Karet zakládal, měl jsem takovou mlhavou představu, že by to jednou mohl být celkem slušný blog, že bych mohl mít pár desítek pravidelných čtenářů a že bych se tu mohl prezentovat.
To bylo před 16 měsíci a můžu s klidným srdcem říct, že blog splnil, ba dokonce předčil veškerá má očekávání.

Začínal jsem úplně od nuly a nebylo to jednoduché. Před rokem a půl jsem nevěděl o SEO téměř nic a nikoho jsem v oboru neznal.
Pokračování »

Aneb co bude, až nebudou mít SEO konzultanti před co střílet…

Po dlouhé době jsem si zase pokecal na webtrhu. Mezi klasickými tématy typu „jak co prolinkovat“, „jak řešit duplicity“ a „jak to Seznam zase posral“, se objevilo jedno unikátní vlákno. Týkalo se svérázného projektu na jehož konci by měl být lepší vyhledávací algoritmus, než jaký má v současnosti Google nebo Seznam.

Neříkám, že něco takového není možné, ale v pojetí, které bylo prezentováno na Webtrhu to považuji přinejmenším za nereálné.
Celé mě to dovedlo k myšlence, jak by asi měl vypadat vyhledávač, který by byl o generaci nad současným Googlem?

Současné vyhledávače a lidé, kteří se jimi zabývají, jsou omezeni tím, na čem pracují. Kdybych se zeptal, jak vylepšit současné vyhledávače, tak by mi snad všichni lidé odpověděli, že zlepšením algoritmu. Někteří by možná přidali nějaké konkrétní návrhy, v čem by se měl algoritmus zlepšit.

Podle mě ale současné algoritmy už nijak extrémně zlepšit nelze. Je třeba na to jít jinak.
Pokračování »

Předesílám, že přístupnosti nerozumím, takže v této své úvaze budu aplikovat jen zkušenosti z příbuzných oborů a selský rozum. A budu rád, když mě guru přístupnosti opraví a dodají nějaká aktuální data.

Jeden z klientů, pro které občas něco dělám, si nechal zpracovat dvě analýzy, které měly odhalit nedostatky na webu. Prvním z auditorů byla firma, která se specializuje na audity přístupnosti a použitelnosti. Druhým auditorem byla komise v „soutěži“ web top 100.

Oba audity přinesly plno zajímavých podnětů. Objevily se tam však i postřehy, které mě poněkud zarazily. Například jeden z hodnotitelů web top 100 měl problém v tom, že web není 100% validní.. (Přiznávám, že na webu jsou HTML chyby, které by tam být nemusely, ale to je spíš o prestiži kodera, než o funkcionalitě.)

Mnohem více mě zarazila informace, že si na onom internetovém obchodě nelze nakoupit s vypnutým javascriptem. Externí auditor dokonce tvrdil, že jde o zásadní problém, protože prý až 6% uživatelů internetu má vypnutý javascript. (Dali tam pro jistotu slovo „až“, kdyby to náhodou bylo míň )
Pokračování »

V komentářích k mému minulému článku o nákupu odkazů se objevil návrh, jak nedostatek kvalitních odkazů řešit. Jde o systém pay per post, respektive platba za článek.

Bloger napíše článek na téma zadané inzerentem a publikuje ho na svém blogu. Inzerent pouze zadá téma a zaplatí. Výhoda je, že bloger publikuje jen články na související téma a nenapíše si na blog každou blbost (jak tomu je u webů, které publikují jenom PR články), protože by naštval své pravidelné čtenáře.
Druhou výhodou je, že takové články nejsou odhalitelné vyhledávači.
Hlavní nevýhodu pak vidím v nedostatku kvalitních blogů, které by byly ochotny publikovat komerční články.

Tuto situaci se snaží řešit systém placla, kde jsem se na zkoušku zaregistroval a už bych konečně měl zaplatit fakturu a dobít si kredit, aby se moje nabídka zobrazila blogerům.
Pokračování »

Včera večer jsem po nějaké době procházel nabídky odkazů a reklamních ploch na webtrhu. Zaujalo mě, jak jsou stavěny inzeráty: “Bannery, odkazy SR70, PR3″ “Zpětný odkaz - PR3, SR60″ “5x textovy odkaz/1x banner 200×200px/lacno” “5 odkazů SR-70, PR-3″ na stránce s extrémně málo externími odkazy a takhle bych mohl klidně pokračovat.

Pravděpodobně se ještě stále najde někdo, kdo se podle takovýchto veličin rozhoduje, zda koupit nebo nekoupit. Jinak si to totiž nedokážu vysvětlit. Pokusím se vysvětlit, podle čeho nakupuju odkazy já. (Považuji nákup relevantních odkazů za zcela legitimní nástroj optimalizace. Když mi přes koupený odkaz na oborově příbuzném webu chodí lidi, tak nevidím důvod, proč by měl mít nofollow.)

Asi bych to neměl říkat veřejně, ale slibuju si od toho, že se mi snad někdo ozve s nabídkou odkazu. Případně vzroste počet lidí, kteří budou poptávat podobné odkazy jako já. Tlak na straně poptávky by pak měl vytvořit i nějakou nabídku.
Pokračování »

Protože je těžké najít nějakou úspěšnou facebook stránku mezi e-shopy, zaměřil jsem se tentokrát na politické strany. Jde o skupiny lidí, které mají obrovské prostředky na reklamu a jde jim jen o to jedno – získat (o****t) voliče.

Napsal jsem pro web politologove.cz studii, která porovnává obsah, propagaci a celkový styl marketingu ODS a TOP09 na Facebooku.

Zjistíte například
1. Proč má ODS příznivce a TOP09 fanoušky?
2. Proč je dobré zvažovat při prezentaci na FB cílovou skupinu?
3. Jak fungují přirozené a placené formy získávání fanoušků?
4. O čem vypovídá počet fanoušků a jak lépevyhodnocovat efektivitu propagace na FB?
5. Proč mají obě strany na Facebooku stejný počet sympatizantů?
Odpovědi na tyto a několik dalších otázek najdete na: Proč má ODS na Facebooku příznivce a TOP09 fanoušky?

Před dvěma lety se rozjela na nejrůznějších SEO webech debata o poslání atributu nofollow. Tento atribut vynalezl Google, s tím, že potřebuje nějak ochránit weby před odkazováním na špatné okolí. Modelový případ je blog, který píše o spamerském webu. Když tam uvede odkaz, tak spamerovi pomůže. Nofollow tohle parádně řeší. Najednou lze na všechny špatné odkazy nalepit univerzální štítek s varováním pro vyhledávače – „tam nemá cenu chodit“. Myšlenka super, až na to že v praxi to tak nefunguje a každá rozumně myslící bytost by na to musela přijít. Pěkně o tom píše Marek Prokop ve svém pohádkovém seriálu.
Pokračování »

K SEO lištám jsem řekl všechno, co jsem chtěl. A dneska tu mám ukázku, co o nich říkají ostatní…
Pokračování »

Protože začínám v poslední době působit aktivněji ve společnosti Acomware, cítím potřebu vyjasnit zde moje vztahy s touto společností a to, jak mě ovlivňuje a neovlivňuje.

Zde na Domečku je minimum informací o mně, coby autorovi blogu. Původně nebyl důvod se nějak složitě představovat. V posledních dnech a týdnech však začínají vznikat nejrůznější spekulace o mých pohnutkách k psaní takových nebo makových článků a proto jsem se rozhodl trochu objasnit svoje záměry a postoje. Posledním kopancem pro mě byl komentář u předchozího článku:

„Že se takhle rozčiluje zaměstnanec Acomware, firmy s nejdražšími eshopy v čechách, tak tomu vážně nerozumím. Jestli se vám zdá korektnější vydělávat na eshopech 2x tolik co je běžné, a pak “dát slevu” na reklamu, tak myslím že počet lidí co na to Acomwaru skočí nebude už moc velký.“
Petr Chovanec
212.158.158.*
Začnu ale od začátku…
Pokračování »

Update: 10.9.2009:
Hlavním motivem tohoto článku bylo zavádějící tvrzení Sandry Gligičové ze společnosti SunMarketing v článku na iDnes.cz o cenách vedení profilů pro firmy na Facebooku. Tento článek byl určen pro širokou veřejnost, a proto by odborníci měli vážit slova, když poskytují informace médiím a měli by se důsledně vyjadřovat pouze k věcem, kterým rozumí. Osobně bych se třeba k propagaci na Facebooku do médií nerad vyjadřoval, protože nejde o moji primární specializaci, byť se tímto tématem intenzivně zabývám.

Sandra v přímé reakci na můj článek nechala na iDnes.cz svoje tvrzení upravit, aby odpovídalo realitě. Toto považuji za vstřícný krok, a proto jsem se rozhodl upravit původní nadpis mého článku a smazat jeho první polovinu, která byla poněkud agresivnější. Důvodem k bulvárnosti první poloviny článku nebyla nějaká zvůle vůči sunmarketingu, ale čistě potřeba zaujmout co největší pozornost lidí a vyvážit tak dopady článku na iDnes.cz, který si i tak určitě přečetlo řádově více čtenářů.

Tolik k první polovině článku. Druhou polovinu článku zde nechávám v původní formě, kromě jedné drobné změny a to toho, že u levneknihy.cz jsem si potvrdil, že správu Facebook kampaně skutečně dělá SunMarketing, byť nevím za kolik.

Sandra ode mě požadovala, abych odstranil i komentáře ke kvalitě správy jejich Facebook kampaní. U tohoto bodu jsem došel k závěru, že k tomu není důvod. Na webu má Sunmarketing uvedených 5 referenčních klientů, u kterých dělají Facebook kampaně. Tím de facto říkájí: „Podívejte se, jak dobře umíme dělat propagaci na Facebooku – tihle naši klienti ji od nás mají.“ Mělo by být zájmem samotné agentury, aby referenční kampaně byly kvalitní.

Na závěr tohoto nového úvodníku bych rád obrátil vaši pozornost na komentáře k tomuto článku, protože v nich vyjadřuje názor řada opravdových odborníků na internetový marketing a najdete mezi nimi i odkazy na velmi povedené profily na Facebooku.
Pokračování »