Před dvěma lety se rozjela na nejrůznějších SEO webech debata o poslání atributu nofollow. Tento atribut vynalezl Google, s tím, že potřebuje nějak ochránit weby před odkazováním na špatné okolí. Modelový případ je blog, který píše o spamerském webu. Když tam uvede odkaz, tak spamerovi pomůže. Nofollow tohle parádně řeší. Najednou lze na všechny špatné odkazy nalepit univerzální štítek s varováním pro vyhledávače – „tam nemá cenu chodit“. Myšlenka super, až na to že v praxi to tak nefunguje a každá rozumně myslící bytost by na to musela přijít. Pěkně o tom píše Marek Prokop ve svém pohádkovém seriálu.
Pokračování »

K SEO lištám jsem řekl všechno, co jsem chtěl. A dneska tu mám ukázku, co o nich říkají ostatní…
Pokračování »

Když říkám mi, tak tím myslím klientovi. Google se prostě během týdne rozhodnul, že nebude klientovi indexovat produkty a místo nich indexuje obrázky produktů a verzi stránek pro tisk. Kdyby nešlo o docela dost peněz, klidně bych se tomu zasmál. Na tomto příkladu je krásně vidět, že optimalizace na jedno klíčové slovo se jen málokdy může vyrovnat síle longtailu. Tím, že web přišel o produkty, klesla návštěvnost z Google o 60%. Navíc konverze z longtailu je logicky obecně vyšší než z obecných slov, protože lidé mají konkrétní zájem. Zisky z Google tak klesly ještě více.
Pokračování »

Motivem pro napsání této úvahy pro mě byl dnešní článek na české verzi Gůgl blogu. Původně jsem chtěl připsat jen komentář, ale pak mi to nějak nakynulo.

Protože se převážně věnuji marketingovým strategiím (To zahrnuje i úvodní zhodnocení webu, které by správná agentura měla udělat na začátku profesionální spolupráce.), rozhodl jsem se přiblížit pohled z druhé strany. Tedy ze strany agentury, která poskytuje služby v oblasti internetového marketingu.

Prvním a posledním hlediskem při výběru agentury by pro vás mělo být splnění cílů. Předpokládám, že agenturu si neobjednáváte z dlouhé chvíle, ale proto, aby vám prostřednictvím své práce umožnila právě dosažení cílů. Cíle je třeba si vyjasnit hned na začátku jakékoli spolupráce. Několikrát se mi stalo, že za mnou přišel kolega, abych mu nastínil představu, co by se dalo dělat s webem potenciálního klienta a dopředu si neujasnil finanční rámec. Z klienta pak vyšlo, že by si představoval komplexní marketing svého projektu ve velmi konkurenčním prostředí a mohl by na to uvolnit až 5000kč/ měsíc. To byla vzhledem k požadavkům naprosto směšná částka. Ze spolupráce tudíž sešlo. Občas je lepší takového klienta oželet, než se s ním pak dlouze dohadovat o nesplnění jeho představ.

Některé agentury bohužel fungují jinak a za přemrštěné částky prodávají klientům služby, které ti nedokážou využít. Moje osobní pravidlo zní, že není špatné říct si o hodně peněz, ale pouze v případě, že klient mojí prací vydělá víc, než kolik ho stála.

Ale teď už ke zmíněnému článku a hlavně desateru, které použít při výběru agentury podle Gůglu. U každého bodu je můj osobní názor. Poslední dva body jsou pak moje vlastní.
Pokračování »

Aneb je Google hloupější než Seznam? A jak fungují klíčové algoritmy na vyhodnocování hodnoty zpětných odkazů na Seznamu a Googlu a jak jich využívají automatické odkazové lišty.

Na českém internetu je cool smát se Seznamu. Jednak že je hloupý, a taky proto, že je prostě out. Cool je přece Google a úplně nejvíc cool je Facebook. Ale zpět k tématu. Obecně je známo, že má Google relevantnější výsledky vyhledávání, než Seznam. Je to tak trochu klišé. Osobně se domnívám, že na tom lví podíl nesou hlavně lidé, kteří se na Seznam soustředí jako na největší zdroj příjmů a parazitují na něm svými MFA. Seznam pak tráví ohromné množství času bojem s tímto téměř spamem a Google je v pohodě. Je tu však jedna výjimka a to jsou automatické odkazové lišty.

Nějakou dobu jsem pracoval na vývoji reklamního systému, který by fungoval na podobném principu jako odkazové lišty. Proto jsem pečlivě sledoval všechny lišty od konkurence a další reklamní systémy, které v ČR fungují. Sbíral jsem statistiky o jejich fungování a měřil efekt na několika webech, kde jsou lišty a já mám přístup k jejich Google analytics. Také jsem testoval různé metody na vlastních webech.

Kromě toho se ke mně dostala řada neoficiálních informací od klientů, SEO firem nebo Seznamu. O některé závěry z mých pozorování bych se rád podělil a můžete si udělat vlastní názor na to, který vyhledávač je hloupější. (Nebo, který hází na český internet větší bobek.) Pokračování »

Během celého dnešního dne dochází k průběžnému přepočtu tajemného čísílka, kterému Google říká Pagerank.
Řada pseudo SEO specialistů stále ještě věří (a co víc, přesvědčuje o tom ostatní), že Pagerank označuje hodnotu webu. Připusťme, že je to pravda. Ale co je to hodnota webu? Je to popularita? Množství odkazů, které na web vedou? Pozice ve vyhledávání? Atraktivní doména?
Pokračování »

Nedávno jsem tu psal o únorovém snížení pageranku, které postihlo stovky webů. Rád bych znovu zopakoval, že zdaleka nešlo jen o postih za prodej zpětných odkazů, ale za komplet machinace s patičkovými odkazy. Tedy o prodej, nákup a výměnu.
Mohu tak vyvrátit tvrzení že, “Aby mohlo dojít k penalizaci musí si být google jistý, že prodáváte odkazy kvůli google page ranku.” které napsal Drago ve svém jinak velmi poučném článku.

Také doplňuji, že při tom snižování došlo u některých webů i k penalizaci na pozicích. Tzv. penalizace -50 pozic. Pokud vím, tak u těchto pozicemi penalizovaných webů šlo o problém s blíže nespecifikovanou odkazovou lištou. Ale tím se tu neplánuji zabývat a jde mi čistě o ty weby, které zůstaly na pozicích a byl jim snížen jen pagerank. Většinou šlo o velké a významné weby s PR5 a vyšším.

Předpokládám, že hlavní smysl tohoto snížení pageranku bylo varování, že se podobné odkazové machinace Googlu nelíbí, a také snaha o omezení patičkových sitewide odkazů, coby nejrozšířenější metody linkbuildingu v ČR.
A teď tři různé reakce, které jsem na tento jev zaznamenal u tří různých webů:
Pokračování »

Šestého února došlo v ČR k dosud nevídanému snížení Pageranku na řadě webů. Nevídanému proto, že dosud bylo běžné snižovat ranky za různé prohřešky proti pravidlům. Ale dělo se to celkem individuálně. To minulé snížení se však dotklo stovek webů (z velké části e-shopů).
Některé z postižených webů sleduji a vím o nich hodně, a proto se pokusím vysvětlit, co se mi na té hromadné „penalizaci“ nelíbilo.
Chápal bych variantu, kdy jsou postiženy weby, které prodávají odkazy. Jako postižený bezvaportal. (PR6>PR4)
Chápal bych logiku, kde jsou postiženy weby, které jedou ve výměnném systému jako třeba csfd.cz (6>3).
Chápal bych logiku, kde jsou postiženy weby, které hromadně nakupují odkazy jako hifishop.cz (6>4)
Ale proč jsou proboha postiženy i shopy, které nákupem odkazů nijak nevybočují, nepoužívají výměnné systémy a odkazy neprodávají?
Pokračování »

Google došel k zajímavému závěru a to že všechny stránky můžou poškodit váš počítač. Konkrétně ke každému výsledku vyhledávání preventivně přidává hlášku: “Tyto stránky mohou poškodit váš počítač.” a to včetně Googlu samotného. V angličtině všem říká: “This site may harm your computer”. Tato hláška platí pro všechny weby a všechny jazykové mutace Googlu.

Je to pěkná chybka a jsem rád, že tu máme i Seznam na který sice každý nadává, ale monopol k ničemu dobrému není.

Screen jako důkaz.

Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál a čím je to způsobené…
Edit: Okolo 16.20 středoevropského času byla chyba opravena.

Update: Takže chybu prý způsobila lidská chyba, kdy organizace stopbadware.org předala v jednom ze seznamu špatných webů pouze lomítko namísto url. Google to vyhodnotil tak, že lomítko znamená všechny weby a tak jako špatné ohodnotil všechny weby. Více v angličtině na google blogu nebo na stopbadware.org blogu.

Miroslav Stibůrek ve svém článku o úniku tajných informací z Googlu píše o tom, že Google nepracuje při řazení výsledků čistě podle algoritmu, ale že ten je doplňován lidskými hodnotiteli. Proto jsou na klíčová slova spojená se značkou vždy první právě majitelé značky. Doporučuji si ten článek před pokračováním přečíst.

Na závěr svého článku Miroslav píše, že „jestli to pravda je, tak Seznam nemá nikdy šanci dosáhnout relevantních výsledku jen pomocí algoritmu.“

A co když má šanci? Respektive, co když Seznamu nedělá problém upravovat výsledky podle lidského hodnocení, tak jako to údajně dělá Google?
Pokračování »